Dnes je Sobota 18 listopad 2017, svátek má Romana

Sousedské vztahy

Sluka Jakub - 18 let, 15.12.2007, rubrika: Reflexe a poznámky
Lidský život, to je mimo jiné také klubko různě se proplétajících, křížících, upevňujících a rozpadajících se vztahů. Člověka, který není schopen tyto vztahy vytvářet, považujeme za nemocného nebo přinejmenším divného. Jednou z velkých skupin lidí, se kterou se setkáváme dnes a denně, a tudíž se mezi námi nutně vytváří nějaké vztahy, jsou sousedé. Ale proč zůstávat jen u lidí?

Pod pojmem sousedské vztahy si můžeme představit vztahy nejen mezi spolužáky ve školní lavici nebo obyvateli jednoho domu. Souseda má totiž i každá vesnice, město či stát a kdo ví, jestli naše planeta jednoho dne nenarazí také na nějakého inteligentního souseda. Víme sice o mnoha planetách, které bychom mohli označit jako sousední, ale na žádné z nich jsme zatím neobjevili známky inteligence, proto je za opravdové sousedy nepovažujeme.
Alespoň minimální dávku rozumu totiž vyžadujeme od všech svých sousedů, od spolužáků až po sousední státy. Ve škole je tento požadavek naprosto zřejmý. Každý z nás se někdy musel spolehnout na znalosti svého souseda, protože ty vlastní za moc nestály. A někdy se role obrátily a tentokrát jsme my byli těmi, jejichž znalosti se testovaly hned dvakrát - v testu našem i v testu kamaráda. Pokud tato spolupráce fungovala spolehlivě (samozřejmě k značné nelibosti učitelů), dal se vztah se sousedem označit za bezproblémový, přátelský a v neposlední řadě užitečný. Ale běda, jestliže se soused projevoval jako rádce neschopný nebo neochotný. To se i dobře vyvíjející vztah mohl narušit nebo zničit, zvláště v případě mladších školáků.
Co se týče vztahu mezi obyvateli domu, je velká dávka rozumu naprosto nezbytná. Tedy nejen proto, abychom si navzájem radili, ale hlavně proto, abychom spolu vydrželi. Není žádnou novinkou, že soužití mezi obyvateli jednoho domu nebývá vždy růžové. Jakákoliv událost se po domě velmi rychle roznese, každý o ní slyšel něco trochu jiného, každý si přidá ještě něco vlastního a pomluvy jsou na světě. Pokud se postižená osoba pohybuje po domě příliš hlasitě, nechává zbytečně dlouho rozsvíceno na chodbě nebo zapomene zamknout domovní dveře, je cílem mnoha projevů nepřátelství a vzniklé pomluvy těžko vyvrací. Mladší lidé bývají v tomto ohledu rozumnější, soukromí ostatních je tolik nezajímá a také mají na práci spoustu užitečnějších věcí. Spíše lidé starší, kteří bydlí často sami a neví, co dělat, se zajímají o věci, do kterých jim - lidově řečeno - nic není. Často nás také mohou vytočit některé omyly nebo nedostatky našich sousedů, například zašpiněná chodba, křik přes dvě patra dlouho do noci, auto na našem parkovacím místě atd. Jsou to objektivní důvody pro vztek, rozumní lidé se však nad tyto drobnosti dokáží povznést a nedělat z nich zdroj trvalých hádek a naschválů. Ale ne všichni jsou takoví, proto vznikají dlouhodobé spory a společný život v jednom domě se stává téměř nesnesitelným.
Na poli mezinárodních vztahů je samozřejmě také velmi důležité rozumné a promyšlené jednání s vlastními sousedy, protože opačné chování může vést k různým mezinárodním krizím nebo i válečným konfliktům. Příkladem nerozumného chování může být třeba postoj rakouské strany (konkrétně některých rakouských ekologů) k jaderné elektrárně Temelín. Mnohokrát byla dokázána bezpečnost této elektrárny, která splňuje veškeré evropské bezpečnostní normy. Pravidelně se provádějí další kontroly a měření, kvůli každé maličkosti je pro jistotu odstaven celý blok. Ale některým ekologům to stále nestačí, organizují různé protestní akce na česko rakouských hranicích, blokují dopravu, umisťují za hranice komické cedule s nápisy „Temelín je nehospodárný“ nebo „Temelín je zbytečný“ apod. Každý má samozřejmě právo mít a vyjadřovat svůj názor, ale na mezinárodní úrovni by se názory měly vyjadřovat poněkud diplomatičtější cestou a s ochotou uznat pravdu druhé strany. Místo toho se někteří Rakušané uchylují ke způsobům, které naše vztahy určitě nezlepší. Je zajímavé, že slovenská nebo německá strana žádné protestní akce neorganizovala, přitom teoretický výbuch elektrárny by se jich také více než úzce dotýkal.
Albert Einstein kdysi řekl: „Jen dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si ovšem nejsem tak jist.“ Není tedy na nás, abychom tuto vizitku lidstva změnili, a to nejen ve vztazích s těmi „odvedle“?


Počet hlasů: 7987, aktuální průměr: 3.0140
Ohodnoť tento článek (známkování jako ve škole) : 1. 2. 3. 4. 5.

Ostatní články autora :

1 ) Jak mohou mladí nalézt štěstí?
Počet názorů: 1 Přidat názor Zobrazit vybrané