Dnes je Středa 20 září 2017, svátek má Oleg

Udání jako způsob boje

Cibulka Jan - 18 let, 20.01.2008, rubrika: Reflexe a poznámky
Politický boj si obvykle servítky nebere, ovšem když začíná být v těchto třenicích využívána i justice, je to na pováženou.

V poslední době se množí různá trestní oznámení a anonymní udání na adresy našich politiků. Stává se tak pravidelně před nějakým důležitým jednáním či rozhodnutím. Jiří Čunek by mohl vyprávět. Nejprve nařčení z rasismu a pak z úplatkářství, které nakonec vedlo k jeho odstoupení. Jak se ale říká, nic není takové, jak by se mohlo zdát, a je to i tento případ. Pan Čunek to s odstoupením nemyslel opravdu vážně, na své ministerstvo docházel na „konzultace“ a ponechal si i vládní byt, za který platí nájem vskutku jen symbolický. Je jasně vidět, že plánoval brzký návrat na své původní místo. Nabízí se otázka, jestli opravdu tak věřil ve svou nevinu, nebo prostě jen věděl, že spravedlnost tentokrát přivře již tak slepé oko.
Případ Vladimíra Mlynáře byl přesně opačný. Podle hesla „každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“ byl v kauze Testcom odsouzen k pěti letům vězení. Ve zkratce, šlo o několik čistě formálních chyb, které ani nevedly k jakýmkoli škodám a přesto soudkyně Slepičková vynesla rozsudek, který šokoval i obžalobu. Soud vyšší instance ale nakonec rozsudek zrušil.
A zatím posledním výtečníkem je Martin Bursík. Na něj a jeho bratra se objevilo anonymní obvinění z krácení daně a poškozování věřitele. Stává se tak ve chvíli, kdy ve Straně zelených panuje krize a tato partaj koketuje s opuštěním vlády.
V souvislosti s tím vším mi přichází na mysl slova budišovského starosty Péti, který během rozhovoru s reportéry ČT 1 prohlásil, že až se lidé dozví, v čem všem mají poslanci prsty, tak „vezmou do rukou klacky a půjdou je vyhnat“. Také při kauze Čunkových dávek se objevila prohlášení některých zákonodárců, kteří naznačovali, že bývalý vícepremiér není jediný, kdo takto systém zneužíval.
Je dost nehezká představa našich politických kruhů, kde každý na každého „něco ví“, navzájem si kryjí záda, ale ve chvíli, kdy se někdo znelíbí, tak přijde obvinění a diskreditace. Ve světle posledních událostí se to však jeví jako čím dál tím pravděpodobnější. Je to jistým způsobem i logické, zájem Čechů o politiku se vytrácí a v důsledku toho je šance na likvidaci protivníka pomocí jeho neúspěchů a následného nezvolení téměř mizivá. Proto přicházejí na scénu praktiky udávání, pomluv a mediálního očerňování.
Dostává se mi na mysl známé přísloví o nepřítomném kocourovi a myším pré. Měli bychom si dávat pozor, aby se nám z našich poslaneckých myšek nestaly tlusté a prohnané krysy.


Počet hlasů: 9221, aktuální průměr: 2.5682
Ohodnoť tento článek (známkování jako ve škole) : 1. 2. 3. 4. 5.

Ostatní články autora :

1 ) Zázrak (skoro) zadarmo
2 ) Udání jako způsob boje
3 ) Jak jsme si je vychovali, takové je máme…
4 ) Výročí Křišťálové noci v Praze
Počet názorů: 0 Přidat názor Zobrazit vybrané