Dnes je Čtvrtek 21 září 2017, svátek má Matouš

Vinory

Úlehlová Radka - 21 let, 13.11.2008, rubrika: Volná tvorba
Léto uteklo jako mávnutím čarovného proutku a nastal chladný, vlhký a rozzářený podzim…
Doufala jsem, že v tuto dobu již budu znát odpovědi na stovky svých otázek, které se mi na začátku prázdnin vyrojily v hlavě jako rozzuřené včely. Nebyly zodpovězeny a tak bodají dosud.

Proč se všechno tak pokazilo? Byly to velké plány, iluze a sny… Teď najednou mizí jako pára nad horkým čajem, který rozpouští mé ledové ruce a uvrhá mě do snění společně s padající mlhou za okny…

Tam venku… před tlustými hradebními zdmi burcují vojáci své koně. Krásné a přitom vášnivě nebezpečné 18. století, Anglie. Rytíři dobývající srdce šlechtičen vždy podle zásad dvorní etikety, s úctou a statečností, skromností a oddaností…

Jeden milostný akt spadlý do sena. Jako uhlík zapálil nespočet stébel trávy. Ohýnek přeskakuje z jednoho stébla po druhém. Jsou tak blizoučko u sebe. Skoro se tisknou. To je však spaluje! Jak překrásný rytíř. Udatný, mladý, zdvořilý. Lehká konverzace se zvrtla ve vášnivé polibky. Vždyť ten opojný mok vše odhalí. Srdce se před ním neukryjí a vášeň? Jako nezkrocený kůň řve a dupe za branou. Stačí pootevřít dvířka rudým pánem a kůň jej roznese na kopytech. Bez lítosti, bez slitování. Nikdo se jemu neubrání.
Jitřenka vstává do čistoty, něhy a krásy neposkvrněného dne. Všechno smilstvo i hřích noci se vytratil s odchodem krásné, chladné a přesto tak milosrdné černé kněžny do zapomnění.
Rytíř vroucně políbí hřbet ruky krásné paní a v uctivé vzdálenosti se spolu loučí, jakoby celičká noc byla jen sen, jež se v každém z nich tísní v malém koutku a chce ven.


Počet hlasů: 9536, aktuální průměr: 2.6858
Ohodnoť tento článek (známkování jako ve škole) : 1. 2. 3. 4. 5.

Ostatní články autora :

1 ) Vinory
2 ) Přetloustlá nicota života aneb životní fáze naruby
Počet názorů: 0 Přidat názor Zobrazit vybrané